Tomáš Suchánek hrával v mládežnických kategoriích za karvinský Baník. Pak ale vyměnil hráčský dres za píšťalku a dal se na dráhu rozhodčího. A dostal se až do extraligy!
Pamatujete na vaše začátky? Kdy jste se k pískání dostal?
Bylo to nedlouho po tom, co jsem s házenou aktivně skončil. Byl jsem se podívat na zápasy během Karviná Cupu, kde jsem se potkal s mou bývalou trenérkou, paní Hajžmanovou, která se mi zmínila o náboru mladých rozhodčích. Pak už stačilo jen vyplnit přihlášku.
,
Kam jste to dotáhl jako hráč?
Házenou jsem hrával v žákovských kategoriích. Mé první setkání s házenou bylo při odpoledním kroužku na základní škole ve 4. třídě, poté jsem hrál za HCB Karviná v žákovských kategoriích. Ovšem s přechodem na střední školu jsem s hraním házené přestal.
Co vás potom přivedlo k pískání?
Hlavně to byla chuť u házené aktivně zůstat, a když přišla možno stát se rozhodčím, neváhal jsem ani chvíli. Také si myslím, že mě ovlivnilo i to, že můj otec byl také rozhodčí, i když v jiném sportovním odvětví. Takže jsem to zdědil po něm.
Dostal jste se až do nejvyšších soutěží. Kdy jste je začal pískat?
Nejvyšší soutěže jsme pískali dvě sezony, od ročníku 2021/2022. A pár zápasů jsme si pískli ještě i v sezoně 2015/2016. V tomto ročníku budeme pískat nižší soutěže, ale budeme dělat vše pro to, abychom se vrátili do extraligy zpátky.
Napadlo vás na začátku, že se jednou dostanete tak vysoko?
Ze začátku jsem se asi na pískání díval jako na možnost přivýdělku při studiu, ale postupem času jsem měl chuť pískat co nejvýše.
Celou dobu pískáte s Pavlem Pluhařem. Znáte se od mala?
Ano, až na pár výjimek při utkáních na různých turnajích a náhradních delegacích pískám celou dobu s Pavlem. Známe se spolu od základní školy a naše cesty spojila právě házená, když Pavel přestoupil na ZŠ Žižkovou, která bývala základnou hráčů HCB. Troufnu si říct, že se známe dobře a společně jsme toho spoustu zažili, čehož dokážeme využít i na hřišti, protože víme, co čekat jeden od druhého.
Jaký máte coby rozhodčí sen?
Sny a cíle by měly být vždy nejvyšší, ale nebudeme si nic nalhávat. Na pískání evropských soutěží už to asi nebude. Takže za takový cíl by se dalo považovat, abychom setrvali v nevyšší soutěži co nejdéle a snem by mohlo být pískat finále nejvyšší soutěže.
Co je na práci rozhodčího nejtěžší?
V obecné rovině je to ten čas, který tomu musí člověk obětovat. Když to vezmu konkrétně na utkání a vše, co se k němu váže, tak to je asi ten okolní tlak na rozhodčího – diváci, funkcionáři a hráči, kteří vždy chtějí vítězství svého týmu. Dále pak asi udržet si stoprocentní soustředěnost po celou dobu utkání a velmi malý časový úsek, ve které se člověk musí rozhodnout a správně posoudit danou situaci.
Dostal jste se někdy i do nějaké kritické situace – ať už ze strany hráčů nebo fanoušků?
Těch kritických situací byla spousta, i když žádná nebyla nějak extrémně vážně kritická, že by nás chtěl někdo inzultovat. Většinou při každém utkání slýchávám různé nadávky z řad fanoušků, ale časem jsem to přestal vnímat a snažím se soustředit na svůj výkon. Každopádně pro začínající mladé rozhodčí to nemusí být nic příjemného. Já osobně si ale myslím, že mě to jako šestnáctiletého kluka dokázalo docela zocelit.
Co děláte, pokud se zrovna nevěnujete házené?
Svůj volný čas se snažím věnovat rodině, loni v září se nám k již osmiletému synovi narodila dcera, takže máme doma o zábavu postaráno. Taky jsme nedávno dokončili stavbu našeho domu, což v posledních letech spolykalo spousty času. Rád se taky zajdu podívat na fotbal, v zimních měsících rád vyrazím na hory na lyže a také se snažím udržovat si fyzickou konci běháním.
Sehnat dobré rozhodčí, to není jen tak. Jak byste je na vaši práci nalákal? Je to cesta, která stojí za to?
Je opravdu těžké lákat někoho k vykonávání takto nelehké práce, při které je mnohdy nezbytné opustit svou komfortní zónu. Ovšem nikdy nebudu litovat toho, že jsem se rozhodl stát rozhodčím, protože jsem za tu dobu poznal spoustu dobrých kolegů a spoustu toho zažil. Velkým lákadlem je určitě vidina dostat se na mezinárodní úroveň a účastnit se vrcholných akcí.